Křeslo pro hosta s Alenou Hadravovou o tom, co skrýval lodní vrak od ostrova Antikythéry?
(Ke 120. výročí objevu prvního zlomku tzv. mechanismu od Antikythéry)
beseduje: PhDr. Alena Hadravová, CSc., DSc.
Vstupné: dobrovolné
Začátek: 25.5.2021 od 19.30 hodin
Místo: vysíláno on-line prostřednictvím aplikace ZOOM
Rezervace: na titulní stránce
Registrace pro Geocaching:
Finančně podpořeno z kulturních grantů MČ Praha-Kolovraty.
Podmořská archeologie v oblasti Středomoří již objevila nejednu velmi významnou památku dokumentující vysokou vyspělost antické civilizace. Bylo však jen otázkou velké a šťastné náhody, že zkorodované drobné bronzové úlomky, považované v době svého prvního nálezu vraku lodi u ostrova Antikythéry v roce 1901 za zlomky bronzové skulptury, nebyly ponechány stranou a vzbudily zájem exaktních badatelů, kteří se pak jimi celých následujících 120 let s větší či menší intenzitou a s různými výsledky věnovali. Sledovat tuto cestu moderního vývoje vědy až po nejnovější interdisciplinární spolupráci špičkových týmů je samo o sobě fascinující. Sám tzv. mechanismus od Antikythéry představuje unikátní zařízení určené k předpovědím postavení nebeských těles na obloze i k prezentaci dalších jevů, čímž se stal skutečně jakýmsi malým, přenosným modelem vesmíru. Je mimořádným svědectvím o vysoké úrovni řecké vědy, která absorbovala i vědomosti babylónských exaktních věd. Jistě další velkou náhodou je, že dnes máme z antiky zachovány pouze fragmenty jediného takto sofistikovaného přístroje, který je svědectvím o dlouhá staletí trvajícím teoretickém i praktickém bádání starých civilizací. Na příkladech z antické literatury si ukážeme, že textových dokladů o existenci obdobných přístrojů není málo – jen se jim dosud bez znalosti nějakého hmotného artefaktu nevěnovala přílišná pozornost. Následující věky na mnohé tehdejší znalosti zapomněly, znovu je začal objevovat až raný novověk. V přednášce představíme popularizační formou celou kontinuitu výzkumu antikythérského mechanismu až po jeho nejnovější modely (zatím poslední z nich pochází z března 2021 a byl publikován v časopise Nature), popíšeme v základních bodech jeho funkci a všimneme si i řady kulturně historických kontextů přístroje.
Alena Hadravová
Mechanismus z Antikythéry (též se mluví o počítači z Antikythéry) je starověký technický artefakt – bronzové diferenciální ozubené soukolí. V roce 1902 byl objeven ve vraku římské lodi, která se potopila kolem let 70–60 př. n. l. blízko řeckého ostrova Antikythéra. Mechanismus byl vyroben mezi roky 150 př. n. l. a 100 př. n. l. Jeho přesný původ (kromě toho, že šlo o zařízení řecké) není znám, stejně tak důvod jeho přepravy římskou lodí. Někteří badatelé věří, že strojek byl součástí lupu, který směřoval spolu s jinou kořistí z Rhodu do Říma na oslavu pořádanou Juliem Caesarem.
Zařízení velikosti krabice od bot sestávalo z navzájem propojených 82 komponentů – 37 ozubených koleček a 45 pohyblivých destiček zasazených do částečně dřevěné a částečně bronzové bedýnky, která měla z jedné strany jeden a z druhé strany dva ciferníky. Součástky byly ručně vysoustruženy z tenkých (dvoumilimetrových) bronzových desek. Následné průzkumy pomocí rentgenu a vysokoenergetického záření gama odhalily celou jeho původní vnitřní strukturu.
Zařízení otáčením kliky ukazovalo na jedné straně pohyby Slunce a Měsíce v průběhu roku, umělo předpovídat zatmění Slunce i Měsíce. Umělo též napodobovat nepravidelný pohyb Měsíce kolem Země známý jako první měsíční anomálie, který objevil astronom Hipparchos z Rhodu a je proto možné, že byl přizván ke konstrukci zařízení. Byl to tedy takový ručně poháněný analogový počítač sluneční soustavy.
Na opačné straně zařízení ručičkami ukazovalo pohyb tehdy známých planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn). Zařízení používalo diferenciální převody, o nichž se dříve věřilo, že byly poprvé užity až v 16. století. Úroveň miniaturizace a složitosti jeho částí se vyrovná hodinám konstruovaným v 18. století. Průzkumy strojku stále probíhají, strojek byl proskenován také počítačovou tomografií, která odhalila původní malé nápisy představující označení jednotlivých měřených veličin a zároveň i návod na použití.
Výsledky bádání se dozvíme právě v naší přednáštce ...
PhDr. Alena Hadravová, CSc. (* 1956) se narodila ve Velkém Meziříčí. V letech 1976–1981 studovala klasickou filologii a český jazyk na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita). Po udělení doktorátu z filozofie (PhDr.) nastoupila v roce 1981 na roční studijní pobyt do Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV (nynější Kabinet pro klasická studia AV ČR). Zde se v roce 1982 stala interní aspirantkou, v roce 1986 obhájila disertační práci (CSc.) a pracovala zde až do roku 2002. V tomto roce přešla do Výzkumného centra pro dějiny vědy AV ČR. Od roku 2002 působí v Kabinetu dějin vědy Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i. Je členkou řady vědeckých společností a odborných komisí.
Littera astronomica za rok 2016
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy.
Slavnostní předání ceny proběhlo v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny byla pronesena laureátská přednáška Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním.